Ve středu 25. 11. 2015 jsme viděli jeden dokument o člověku jménem Nikolas Winton. Když jsem toho muže viděla na obrazovce, tak vypadal jako obyčejný usměvavý člověk, protože se pořád usmíval. Připadal mi jako každý z nás. Ale není tomu tak!

PB2725471Roku 1939 zachránil 669 židovských dětí před smrtí. Postaral se o jejich nové životy a rodiny ve Velké Británii. Nikdy si nemyslel, že by za to dostal nějakou cenu nebo peníze, šlo mu jen o životy dětí.

Mně se dokument moc líbil, všechno to dělal jen pro děti. Pořád se usmíval. Tento dokument by měla vidět spousta lidí, aby si uvědomili, jak je lidský život krásný. Stačí obyčejná slušnost jednoho k druhému a máme šťastný život. Budu si to jméno pamatovat. Nikolas Winton.

Eva Le Phuong, 9. tř.

 Dne 25. listopadu jsme zhlédli film o neobyčejném muži a jeho dobrém skutku – záchraně 669 dětí. Tehdy mladý, 29 let starý Angličan, Nikolas Winton měl jet do Švýcarska lyžovat, ale místo toho jel do Prahy, kde začal pomáhat židovským dětem. Jako jeden z mála měl tušení, že 2. světová válka je na spadnutí, tak se rozhodl, že zachrání děti, kterým hrozilo nebezpečí. Začal vymýšlet, jak to udělá. Rozesílal prosby o azyl pro malé děti po celém světě, ale jen dvě země odpověděly kladně – Velká Británie a Švédsko. Vyhledal jim adoptivní rodiče a začal vypravovat vlaky. Celkem jich stihl poslat šest, ale ten největší s 251 dětmi nevyjel, jelikož začala 2. světová válka. Nikdo z tohoto transportu nepřežil. Winton to bral jako životní prohru. Po válce založil svoje dokumenty na půdu a dlouhých 50 let o tom nikdo nevěděl. Až když jeho žena uklízela na půdě, tak to našla. Tak se svět o Wintonovi dověděl.

David Reindl, 9. tř.

 25. listopadu 2015 jsme byli v Lovosicích na dokumentu o N. Wintonovi. Strašně se mi to líbilo a překvapilo mě, co dokázal, byl to frajer! To, co on udělal, by udělal málokdo. Líbilo se mi hlavně to, jak se s těmi, které zachránil, poprvé po letech setkal, bylo to dojemné.

Zachránil 669 žiPB2725452dovských dětí tím, že je převezl do Anglie, ale poslední vlak, kde měl být největší počet dětí, zastavili Němci. 50 let tom mlčel, protože si vyčítal, že poslední vlak neodjel, že mohl zachránit dětí víc. Až jeho manželka Gréta jednoho dne našla na půdě truhlu s knihou, kam si Nikolas všechno zapisoval.

Nikolas Winton dostal od prezidenta Václava Havla Řád T. G. Masaryka, byl také nominován na Nobelovu cenu, ale tu nezískal. Hodně mě překvapilo, že v 98 letech jezdil ještě autem a že svoje 103 narozeniny oslavil tak, že nad městem létal letadlem. Dožil se 106 let a bohužel umřel 1. 7. 2015. Ale za to, co dokázal, mu patří hodně velký respekt.

Klára Hodková, 9. tř.

Dokument o N. Wintonovi se mi strašně líbil, protože ten pán, o kterém to bylo, byl strašně laskavý. Bylo na něm skvělé to, že byl pro každou legraci a měl výborný smysl pro humor. Když zachránil 669 dětí a našel jim rodinu, tak v roce 1939 vypukla válka a poslední vlak s 251 dětmi se už nerozjel. Všechny děti, co seděly v tom vlaku, zemřely v koncentračním táboře. Wintonovi to bylo strašně moc líto a když se někdo zeptal, kolik dětí vlastně zachránil, tak řekl: „Jenom 669. Mohl jsem jich zachránit víc, ale jen kvůli chybějícímu razítku poslední vlak neodjel.“

Zdeněk Lisec, 9. tř.

PB2725493Pořad se mi moc líbil, dokonce spadly i slzy. Dozvěděla jsem se mnoho hezkých i smutných věcí. Nejvíce mě zarazilo, že pan Winton létal s letadlem ve 103 letech. Nejhorší část byla ta, když vlak s 251 dětmi zastavili nacisti a žádné z nich nepřežilo. Kvůli tomu Niki 50 let mlčel o tomto činu, protože si říkal, že jich zachránil jen 669 a mohl jich zachránit mnohem více. Hodně ho obdivuji, protože se nebál tohle všechno udělat. Jen falšování některých pasů bylo velmi nebezpečné.

Naty Baránková, 9. tř.

Film se mi velmi líbil, dokonce mi ukáplo pár slz. Bylo to velmi dojemné a líbilo se mi, že byl tak dobrosrdečný, jelikož takových lidí už tak moc není. Zachránil 669 dětí, ale chybělo jen málo a počet zachráněných dětí by byl větší.

Nejvíce se mi líbilo, jak se s těmi dětmi, které zachránil, po mnoha letech sešel (v tu dobu už to byli starší lidé) a ženy ho začaly objímat a plakat. Také se mi velmi líbilo, jak ten pán, který pouštěl film, nám o Nikim tak hezky vyprávěl.

Tereza Čepeláková, 9. tř.

Poslední příspěvky