V úterý 19. března jsme jeli na exkurzi do Prahy. Tématem byl holocaust.

První cesta z nádraží vedla do Židovského muzea, kde jsme zhlédli prezentaci o Haně Brady a její rodině. Hanička byla dívka, která se v 11 letech dostala do tábora v Terezíně, později byla deportována do Osvětimi, kde bohužel zahynula v plynové komoře. Potom jsme si vytvořili skupinky a rozdělili jsme si jednotlivé materDSC01481iály o dětech, které byly v koncentračním táboře, a následně o nich přednesli pár slov.

Později přišla paní Doris. To byla už 93letá milá malá paní, která žila čtyři roky v Terezíně. Paní Doris byla jedna z prvních, kdo okusil transport do Terezína. V té době jí bylo 15let. Do Terezína se dostala se svou rodinou, s maminkou, tatínkem, bratrem a babičkou. Rodiče tam zemřeli, babička zemřela už po čtrnácti dnech od příjezdu. Jejího bratra transportovali do Osvětimi. Paní Doris v táboře pásla ovečky, obvykle jich hlídala okolo sedmdesáti. Jednou pomohla jedné dívce k útěku, zatímco ona se bavila s četníky, tak dívka utekla. Na konci války se Doris ujal jeden z četníků a později se Doris shledala se svým bratrem. Musela také dohnat všechno učení, které promeškala. Vystudovala Filozofickou fakultu v Praze a také odjela studovat do Dánska. Své zážitky vypráví studentům ve třech jazycích.

Naše cesta dále pokračovala do Staronové synagogy, kde si kluci museli nasadit jarmulky. Tam jsme si poslechli přednášku o židovských zvycích. Pak jsme viděli Pinkasovu synagogu, kde jsou napsána jména 80tisíců českých Židů, kteří zemřeli v koncentračních táborech. V synagoze byly vystaveny kufry, které se dochovaly z koncentračních táborů, prohlédnout jsme si mohli také obrázky několika dětí. Navštívili jsme židovský hřbitov, kde jsou pohřbíváni lidé v deseti až patnácti vrstvách nad sebou.1

Výlet se mi moc líbil, jsem ráda, že nás sem paní učitelky vzaly a měli jsme tu možnost se setkat s někým, kdo přežil.

Káťa Vaňková, 9. tř.

Co všechno jsme viděli, se můžete podívat ve fotogalerii naší školy.

Poslední příspěvky