Jak se piják dostal do protialkoholní léčebny

Dříve jsem byl ekonom,
pak mě dostal alkohol.
Alkohol, rum, vodka, pivo
teď už piju  jenom limo.

   Ahoj, jmenuji se Petr a ve třiceti jsem se stal úspěšným ekonomem. Bydlel jsem u rodičů, ale už jsem si hledal vlastní bydlení. V půlce května jsem se přestěhoval. Měsíční plat jsem měl 26 000 Kč, takže dost na to, abych to utáhl.

   V jeden letní den mi zazvonil telefon, volal šéf. Řekl mi, že našel někoho lepšího na mou pracovní pozici. Vyhodil mě. Na konci  měsíce jsem neměl na nájem, takže jsem se musel vystěhovat. Zpátky k rodičům už jsem nemohl, řekli, že s mým přístupem bych od nich odešel v šedesáti. Najednou jsem z úspěšného života neměl nic. Neměl jsem ani kde spát.

   Tu noc jsem bloudil po městě a zahlédl jsem hospodu, jediný otevřený podnik na celém náměstí. Rozhodl jsem vstoupit dovnitř s myšlenkou, že si dám jedno pivo a budu ho srkat celou noc. Ale jak to tak bývá, z jednoho piva bylo piv dvanáct. Konečně jsem nemyslel na to, že nic nemám, byl jsem šťastný. Po již zmíněných dvanácti pivech mě vyhodila servírka. Byla nádherná, krásná a okouzlující. Měla husté vlnité dlouhé hnědé vlasy. Rty měla rudé jako krev a její hlas byl jemný jako nejjemnější peří. Do toho podniku jsem chodil denně řešit své problémy alkoholem. Pomalu, ale jistě se ze mě stával piják. Cítil jsem se jako v ráji, když jsem vstoupil do té hospody a ona mě pozdravila svým nádherným hlasem. Jednou jsem ji pozval na skleničku. Povídali jsme si dlouho do noci. Potom, co zjistila, že žiju na ulici, bleskurychle mi nabídla, že mohu bydlet u ní. Nabídku jsem zoufale přijal. Po pár dnech společného bydlení mi začala předhazovat můj alkoholismus. Denně jsem slýchával, že mám jít na léčení. Čím víc mě s tím štvala, tím víc jsem si uvědomoval, že se na ni nemohu zlobit, že ji miluji.

   Díky ní jsem na to léčení šel. Byl jsem tam šest měsíců. Ona mi mezitím našla práci v mém oboru. Po nástupu do práce jsem ji požádal o ruku. Řekla ano. Teď spolu vychováváme dvě děti a jsme šťastní. A hlavně jsem abstinent.

Míša Tomanová, 7. třída

 

Poslední příspěvky